Paavo von Pandy
| Paavo von Pandy | |
|---|---|
| Rodné jméno | Pál István Eduárd Pándy |
| Narození | 7. srpna 1905 Gyula, župa Békés, Uhersko |
| Úmrtí | 24. září 1986 (ve věku 81 let) Inari, provincie Laponsko, Finsko |
| Národnost | finská a maďarská |
| Choť | Heika Maria Hemmilä Klaudia Lauronen (od r. 1951) |
| Děti | 3 |
| Rodiče | Kálmán Pándy Aino Maria Edvardintytär Hjelt |
| Příbuzní | Edvard Hjelt (děda) |
| Vojenská kariéra | |
| Doba služby | 192? – 1931 1940 – 1944 |
| Složka | maďarská pohraniční stráž finská armáda |
| Války | Zimní válka Pokračovací válka |
Paavo von Pandy, celým jménem maďarsky Pál István Eduárd Pándy, (7. srpna 1905, Gyula[1] – 24. září 1986, Inari) byl finský polyglot, průvodce a propagátor Laponska, spisovatel a voják maďarského původu.[2]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jeho otcem byl známý maďarský neurolog a psychiatr Kálmán Pándy (1868 – 1945), matkou mu byla zdravotní sestra Aino Maria Edvardintytär Hjelt (1881 – 1937) ze švédsky mluvící finské rodiny Edvarda Hjelta, prvního finského velvyslance v Berlíně. Rodiče uzavřeli sňatek 7. dubna 1904 v Helsinkách.[3] Pándy se narodil 7. srpna 1905 v maďarském městě Gyula v župě Békés. Dětství strávil v Sedmihradsku, které ještě tehdy bylo součástí Uherska, ale často navštěvoval i matčiny příbuzné ve Finsku. Nastoupil vojenskou kariéru, studoval na hospodářského a jezdeckého důstojníka. Později nastoupil k maďarské pohraniční stráži, kterou musel ale ve 30. letech opustit ze zdravotních důvodů.[2] Na radu lékařů doporučujících mu změnu prostředí se s blíží smrtí své matky a na pozvání svých finských příbuzných roku 1936 trvale přestěhoval na sever do Petsama, které ještě tehdy bylo součástí Finska. Oženil se s Finkou a požádal pak o finské státní občanství, které mu ale bylo pro zamítavé stanovisko finské policie odepřeno. V čase zimní války dobrovolně sloužil ve finské armádě, za což mu bylo dne 14. února 1941 finským prezidentem Ristem Rytim uděleno státní občanství Finska.[2] Za pokračovací války sloužil jako finsko-německý styčný důstojník, za což byl vyznamenán jak Finy, tak Němci.
V průběhu války zemřela jeho první manželka. Po válce se usadil na severu Laponska v obci Inari, kde se také znovu oženil s tamější venkovskou učitelkou Klaudií Lauronen (1914 – 1998). Zpočátku živil svou rodinu z prací v lese, poté se stal překladatelem a turistickým průvodcem. Dokonce mu byl samotnými laponskými Sámy udělen souhlas k oblékání se do tradičního sámského oděvu.[2] Postupem času procestoval několik evropských zemí, kde propagoval turistické atrakce celého Laponska a sámský způsob života. Tehdejší finský i zahraniční tisk jej nejednou nazval „velvyslancem Laponska“[4] a „otcem laponského marketingu“.[2]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Jako průvodce plynně hovořil osmero jazyky: anglicky, finsky, francouzsky, maďarsky, německy, italsky, rumunsky, švédsky a na střední úrovni komunikoval mimo jiné také portugalsky a španělsky.[2] Od konce druhé světové války navštívil své rodné Maďarsko pouze jednou, a to roku 1968. Zemřel 24. září 1986 v laponském Inari. Měl dva syny Jorma a Mikko (* 1952) a dceru Annikki (* 1954).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paavo von Pandy na finské Wikipedii a Pándy Pál na maďarské Wikipedii.
- ↑ Narození je zaevidováno v civilní matrice (kniha narozených) města Guyla, č. 491/1905.
- ↑ a b c d e f FODOR, György. In: CSÚCS, Sándor. Finnugor Világ. Solymár: Reguly Társaság, 2021. Dostupné online. ISSN 1416-776X. Kapitola Pándy Pál, a gyulai lapp legenda, s. 22–28. (maďarsky)
- ↑ Záznam o sňatku v zahraničí je zapsán v civilní matrice manželství města Gyula, č. 88/1904.
- ↑ HAÁSZ, János. A magyar báró, aki Lappföld híressége lett. TELEX [online]. 1. květen 2021. Dostupné online. (maďarsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hans Lidman: Nordkalott (Kalandos Észak). 1964
- Erno Paasilinna a Antti Tuuri: Isoa Inaria kiertämässä (Vitorláztunk Nagy Inari tón körül). 1999
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- KALEVA.fi – Miten unkarilaisesta aatelismiehestä tuli tilallinen Inarijärven rannalle? (finsky)
- TELEX.hu – A magyar báró, aki Lappföld híressége lett (maďarsky)
- Pándy Pál, a gyulai lapp legenda, Finnugor Világ. Reguly Társaság, 2021. (maďarsky)
- Pándy Pál, a lappföldi magyar - Paavo von Pándy, the Hungarian Saami na YouTube